V minulém příspěvku jsme si popsali co to je MSP, jak a na co se dá použít a také jsme si vyřešili jednoduchý příklad s jedním zdrojem napětí. Jak se ukázalo, téma je to velmi žádané a spousta studentů si s ním neví rady. Rozhodl jsem se proto napsat pokračování, ve kterém si vyřešíme můstkové zapojení pomocí MSP. Pojďme na to! Pokračovat ve čtení „Metoda smyčkových proudů II.“
Wii Nunchuck a Arduino
Akcelerometr je hezká hračka a čím dál častěji se používá v nejrůznějších aplikacích. Pokud se s touto zajímavou součástkou chcete pohrát, máte dvě možnosti. Buď si koupíte nějaký kit (například na sparkfun.com stojí něco kolem 20 dolarů) nebo využijete herního ovladače Nunchuck od Nintenda Wii. Tento ovladač totiž kromě dvou tlačítek a jednoho joysticku obsahuje i akcelerometr. Pojďme se teď podívat, jak s tímto ovladačem komunikovat pomocí Arduina a na co všechno se dá použít. Pokračovat ve čtení „Wii Nunchuck a Arduino“
Vývojové prostředí a programování Arduina
Úspěch Arduina a jeho velké rozšíření není jenom díky zajímavému hardwaru, ale především jednoduchému vývojovému prostředí (zkráceně nazýváno Arduino IDE, Integrated Development Environment). IDE obsahuje jednoduchý textový editor a pár tlačítek s jasnou funkcí, takže i začátečník je schopen velmi rychle psát své vlastní programy a nahrávat je do Arduina.
Arduino IDE je psáno v jazyce Java a díky tomu je multiplatformní. To znamená, že lze spustit pod libovolným operačním systémem, pro který existuje Java Virtual Machine. Stručně řečeno to znamená, že můžeme Arduino programovat ze systémů jako GNU/Linux, Mac OS X i MS Windows.
Původ tohoto programovacího rozhraní leží v nástroji Wiring — programovací jazyk, vývojové prostředí a prototypovací deska s AVR mikrokontrolerem a projektu Processing — programovací jazyk a IDE, původně vyvinuté na MIT jako projekt pro výuku programování (mimochodem, Processing lze využít i při práci s Arduinem). Jazyk, který se používá pro psaní programů (v Arduino světě se jim říká sketch) je podobný C a C++.
Používání Arduino IDE je velmi jednoduché a přímočaré. Poté, co vytvoříme požadovaný program (případně stáhneme z internetu) jej jedním tlačítkem přeložíme (spustí se překladač, což je program, který překládá programy z vyšších programovacích jazyků do strojového kódu) a druhým pak nahrajeme přímo do mikrokontroleru na Arduino desce. Začátečník se tak nemusí téměř nic učit a na rozdíl od jiných vývojových platforem jako je třeba AVR Studio od Atmelu, jej nic nezdržuje od vlastní tvorby.
Samotné používání Arduino IDE tak není potřeba nijak zdlouhavě vysvětlovat. I reference jazyka a dokumentace knihoven je volně dostupná na webu. Pojďme se proto podívat na detaily, o kterých se moc nemluví, ale které mohou pokročilé uživatele zajímat. Pokračovat ve čtení „Vývojové prostředí a programování Arduina“
Obvod reálného času DS1307
Pokud chcete ve svých aplikacích pracovat s aktuálním datem a časem, můžete využít tento zajímavý obvod, který umí více než jen udržovat aktuální datum a čas. Pokračovat ve čtení „Obvod reálného času DS1307“
Arduino a knihovny
Knihovny pro Arduino jsou, zjednodušene řečeno, balíčky obsahující nové funkce, které lze využívat ve vašich programech. Vývojové prostředí Arduina (Arduino IDE) obsahuje několik základních knihoven připravených k okamžitému použití. Například EEPROM pro čtení a zápis interní non-volatilní paměti, Wire pro sériovou komunikaci, Stepper pro ovládání krokových motorů a několik dalších.
Tyto základní knihovny však nemusí vždy stačit, a proto existuje jednoduchý způsob, jak nové knihovny přidat a využít ve vlastních projektech. Pokračovat ve čtení „Arduino a knihovny“