Nedávno jsem se tady zabýval programovatelnými obvody CPLD. K implementaci jednoduchého příkladu jsem zvolil jazyk VHDL. V tomto článku bych se chtěl tímto jazykem zabývat podrobněji. Ukážu některé základní a nejpoužívanější konstrukce a pokusím se vysvětlit základní pojmy používané při programování PLD. Pokračovat ve čtení „Základní konstrukce ve VHDL“
Metoda postupného zjednodušování
Před nějakou dobou jsem zde psal o metodě smyčkových proudů (a zde druhý díl), kde jsem ukázal jak lze metodu použít k analýze jednoduchého elektrického obvodu. Ti zkušenější z vás se možná podivovali, proč jsem na takový jednoduchý obvod (s jedním zdrojem napětí) zvolil právě MSP. Ano, máte pravdu, v případě obvodu s jedním zdrojem je výhodnější a rychlejší použít metodu postupného zjednodušování. Pojďme si ji tedy ukázat. Pokračovat ve čtení „Metoda postupného zjednodušování“
Metoda smyčkových proudů II.
V minulém příspěvku jsme si popsali co to je MSP, jak a na co se dá použít a také jsme si vyřešili jednoduchý příklad s jedním zdrojem napětí. Jak se ukázalo, téma je to velmi žádané a spousta studentů si s ním neví rady. Rozhodl jsem se proto napsat pokračování, ve kterém si vyřešíme můstkové zapojení pomocí MSP. Pojďme na to! Pokračovat ve čtení „Metoda smyčkových proudů II.“
Metoda smyčkových proudů
Metoda smyčkových proudů, často také zkracována na MSP, využívá II. Kirchhoffův zákon a používá se tehdy, pokud potřebujeme zjistit všechny neznámé (úbytky napětí a proudy na jednotlivých prvcích) v obvodu.
Metodu lze využít jak v stejnosměrných, tak ve střídavých obvodech. V druhém případě je však postup výpočtu obtížnější kvůli výskytu komplexních čísel. Pro jednoduchost se budeme zabývat pouze stejnosměrnými obvody. Pokračovat ve čtení „Metoda smyčkových proudů“
Integrovaný obvod NE555
Integrovaný obvod NE555 je analogový obvod, který byl poprvé uveden do prodeje v roce 1971 firmou Signetics (pokud se chcete dozvědět více informací o vzniku a historii tohoto obvodu, na stránkách semiconductormuseum.com je anglicky psaný rozhovor s tvůrcem obvodu Hansem Camenzindem).
Od dob svého uvedení se stal velmi oblíbený a dodnes se používá. Jeho vnitřní zapojení se téměř nezměnilo, pouze vznikly různé varianty (například klasická varianta v pouzdru DIL8, SMD verze v pouzdru SO8, případně více obvodů v jednom pouzdru NE556, a mnoho dalších). Díky jeho popularitě je i cena velmi příjemná — jednotky korun — a dá se běžně koupit v prodejnách s elektronickými součástkami.
NE555 je pro svou jednoduchost a univerzálnost vhodný pro začátečníky. S jeho pomocí se totiž dají sestavit velmi zajímavé obvody (od nejrůznějších blikačů, bzučáků až po časovače a spínače) a díky nízké ceně se začátečník nemusí bát experimentovat. Pokračovat ve čtení „Integrovaný obvod NE555“