Úvod do PLD a jazyka VHDL

PLD neboli Programovatelné Logické Obvody jsou digitální obvody, jejichž funkci lze libovolně měnit/programovat. Stejně jako se dá mikrokontrolér naprogramovat a tím změnit software, který se vykonává, lze PLD naprogramovat a tím změnit hardware. Velmi zjednodušeně si je můžete představit jako velké množství logických hradel (NANDů, NORů, …), ze kterých lze vhodným naprogramováním složit libovolný digitální (kombinační i sekvenční) obvod. Pokračovat ve čtení „Úvod do PLD a jazyka VHDL“

ATTiny10 — blikáme LEDkou

Nedávno jsem si koupil dva kusy mikrokontroléru ATTiny10, jednoho z nejmenších mikrokontrolérů, na které jsem zatím narazil. Za cenu menší jak 1 € za kus obsahuje 4 vstupně/výstupní piny, AD převodník, komparátor, časovač, PWM a vnitřní 8MHz oscilátor.

Sice mu chybí EEPROM a má jenom 1024kB flash paměti, ale pokud použijete jazyk symbolických instrukcí, je jí více než dost. Je zde však jeden zádrhel, který může méně zkušeným znepříjemnit začátky — obvod se nedá programovat skrze klasické STK500 a ISP, ale využívá tzv. TPI protokol. V tomto článku bych chtěl ukázat, jak s tímto prckem začít. Pojďme si zablikat LEDkou… Pokračovat ve čtení „ATTiny10 — blikáme LEDkou“

Převodník USB-UART

Vývojová deska s ATMega8U2, verze 1.
Vývojová deska s ATMega8U2, verze 1.

Nedávno jsem se tady zabýval Arduinem a jeho USB částí. Popsal jsem postup, jak změnit firmware mikrokontroléru ATMega8U2 tak, aby se Arduino hlásilo jako jiné USB zařízení. Ve svých pokusech jsem se dostal až do stavu, kdy mě přestalo neustálé programování FW bavit. Navrhl jsem si proto desku, která se chová jako USB-UART převodník a lze spojit s Arduinem. Nakonec se ukázalo, že celé zapojení je mnohem užitečnější a univerzálnější, než jen UART převodník a může dobře posloužit i jako vývojová nebo výuková deska s ATMega mikrokontrolérem.

V následujícím článku bych chtěl tento obvod popsat a nabídnout zde jeho schéma, včetně příkladů použití. Pokračovat ve čtení „Převodník USB-UART“

Výukové kity ve školách

V následujícím textu nehledejte objektivní přehled vývojových platforem, se kterými se můžete setkat v našich školách a univerzitách. Jednak by bylo takový přehled nemožné sepsat (co škola, to jiný kit) a navíc já osobně jsem měl možnost pracovat jen se třemi nebo čtyřmi. Tak k čemu takový článek, ptáte se? Nu, dneska jsem zase musel pracovat s něčím, co si říká výukový kit a zase jsem musel nevěřícně kroutit hlavou. Co mi na podobných platformách vadí? Pokračovat ve čtení „Výukové kity ve školách“