Makefile místo Arduino IDE

Vývojová deska Arduino Uno s mikrokontrolérem ATMega328 je primárně zaměřena na začátečníky, kteří elektronice nebo mikrokontrolérům vůbec nerozumí. Internetový odborníci na slovo vzatí :) se ale různě po diskusích dohadují, že je Arduino nepoužitelné, že neučí začátečníka ty správné návyky™, že je vývojář až příliš odříznut od hardawe a podobně. Dva hlavní argumenty těchto diskutujících jsou — Arduino používá vlastní jazyk  a ne standardní C. A že vývojové prostředí je pro pokročilejší věci nepoužitelné.

V tomto článku bych chtěl oba tyto argumenty vyvrátit a dokázat, že Arduino je pouze ATMega328 a že lze Arduino IDE obejít. Continue reading “Makefile místo Arduino IDE”

Arduino IDE verze 1.0

Posledního listopadu, tj. 30. 11. 2011, vyšla nová verze vývojového prostředí Arduina s označením 1.0. Tato verze je zajímavá především proto, že se jedná o první stabilní verzi. (Abych to trochu vysvětlil — to neznamená, že předchozí verze byly špatné nebo nestabilní. Označením 1.0 ale vývojáři dali najevo, že své IDE považují za „hotové” a jazyk i rozhraní už by se neměly nijak výrazně měnit.)

Oproti předchozím beta verzím obsahuje několik změn a novinek. V tomto článku popíšu nejdůležitější změny. Continue reading “Arduino IDE verze 1.0”

Vývojové prostředí a programování Arduina

Úspěch Arduina a jeho velké rozšíření není jenom díky zajímavému hardwaru, ale především jednoduchému vývojovému prostředí (zkráceně nazýváno Arduino IDE, Integrated Development Environment). IDE obsahuje jednoduchý textový editor a pár tlačítek s jasnou funkcí, takže i začátečník je schopen velmi rychle psát své vlastní programy a nahrávat je do Arduina.

Pracovní prostředí Arduino IDE.
Pracovní prostředí Arduino IDE.
Novější informace
Nové a aktuální informace naleznete na webu docs.uart.cz v kapitole vývojové prostředí Arduina.

Arduino IDE je psáno v jazyce Java a díky tomu je multiplatformní. To znamená, že lze spustit pod libovolným operačním systémem, pro který existuje Java Virtual Machine. Stručně řečeno to znamená, že můžeme Arduino programovat ze systémů jako GNU/Linux, Mac OS X i MS Windows.

Původ tohoto programovacího rozhraní leží v nástroji Wiring — programovací jazyk, vývojové prostředí a prototypovací deska s AVR mikrokontrolerem a projektu Processing — programovací jazyk a IDE, původně vyvinuté na MIT jako projekt pro výuku programování (mimochodem, Processing lze využít i při práci s Arduinem). Jazyk, který se používá pro psaní programů (v Arduino světě se jim říká sketch) je podobný C a C++.

Používání Arduino IDE je velmi jednoduché a přímočaré. Poté, co vytvoříme požadovaný program (případně stáhneme z internetu) jej jedním tlačítkem přeložíme (spustí se překladač, což je program, který překládá programy z vyšších programovacích jazyků do strojového kódu) a druhým pak nahrajeme přímo do mikrokontroleru na Arduino desce. Začátečník se tak nemusí téměř nic učit a na rozdíl od jiných vývojových platforem jako je třeba AVR Studio od Atmelu, jej nic nezdržuje od vlastní tvorby.

Samotné používání Arduino IDE tak není potřeba nijak zdlouhavě vysvětlovat. I reference jazyka a dokumentace knihoven je volně dostupná na webu. Pojďme se proto podívat na detaily, o kterých se moc nemluví, ale které mohou pokročilé uživatele zajímat. Continue reading “Vývojové prostředí a programování Arduina”