Výroba piezoelektrického krystalu

Domácí výroba krystalů není žádný problém, některé jednodušší postupy se objevují dokonce i v dětských knihách. Stačí k tomu destilovaná voda, papírové filtry, pár čistých sklenic a krystalický prášek vhodného složení. Pokud chcete nechat narůst krásně modrý krystal, potřebujete Síran měďnatý (CuSO4), v případě rudého krystalu pak Dichroman draselný (K2Cr2O7), atd. Vynikající postup jak na tvorbu různých krystalů naleznete v článku How to grow great crystals.

V tomto samém článku je pak na straně 7 návod na výrobu krystalu z Vinanu sodno-draselného. Tato látka je často nazývána Seignettova sůl a právě díky ní známe piezoelektrický jev. Pokud je krystal z této soli mechanicky namáhán (stačí i malé vibrace způsobené křikem), generuje napětí, které je možné naměřit.

Kde sehnat Vinan sodno-draselný? Já bohužel žádný zdroj nenašel (víte o něčem?), ale naštěstí se tato sůl dá vyrobit z vinného kamene (KC4H5O6) a sody na praní (Na2CO3). Podrobný postup je v článku Rochelle Salt nebo v HOW TO – make piezo crystals at home a pak ve videu Collin’s Lab: Homebrew Piezo

Domácí výroba elektronek

Toto krásné, 17 minut dlouhé video ukazuje výrobu triody v domácích podmínkách (i když ně každý má doma odporovou svářečku, soustruh a nástroje na práci se sklem). Autorem a tvůrcem elektronky je franzouzský radioamatér Claude Paillard, který v první části videa ukáže jak vyrobit anodu, katodu i mřížku, dále kompletní výrobu skleněné baňky, výrobu vakua a na závěr triodu použije pro příjem rádiového signálu.


Fabrication d’une lampe triode by F2FO

Výrobou elektronek se zabývá i polský nadšenec Aleksander Zawada v článku proces wytwarzania spłaszczy sposobem ręcznym.

Za tuto zajímavost děkuji Rasťovi S.

Modernizace historického rádia

Dnešní moderní výrobky mívají jednu nevýhodu. Jejich digitální uživatelské rozhraní je mnohdy neintuitivní, těžkopádné a je potřeba si na něj zvykat. Co takhle využít staré dobré analogové knoflíky, čudlíky, potenciometry a ručkové ukazatele?

Hezký projekt, za kterým stojí Dominic Buchstaller, ukazuje jak ze starého šasi elektronkového rádia vytvořit moderní hudební přehrávač. A výsledek rozhodně stojí za to! Rádio se ovládá původními pružinovými přepínači a stanice (playlisty načítané buď z NAS serveru nebo SD karty) se ladí otočným potenciometrem. Během ladění je mezi playlisty slyšet šum, stejně jako tomu bývalo u AM rádií.

Uvnitř běží Raspberry PI, které se stará o high level funkcionalitu (SSH, ALSA, Wifi připojení, výstup na reproduktory, …) a o analogové rozhraní se stará Arduino.

Podobných projektů se určitě dá vymyslet velké množství. Co takhle předělat starý telefon s otočným číselníkem a masivním sluchátkem na VoIP telefon?

Epoxidová pryskyřice a elektronika

Elektronický obvod lze považovat za dokončený v okamžiku, kdy je zabudován do hezké krabičky. Proč se ale spokojit s univerzální plastovou krabičkou, když si můžete jednoduše vyrobit vlastní formu a celý obvod zalét do epoxidové pryskyřice.

Návod Crystal cMoy Free Form Headphone Amplifier přehledně ukazuje jak na výrobu formy a samotné odlévání. Také je to hezká ukázka toho, že součástky nemusíte za každou cenu skrývat. A co takhle jednoúčelové těžítko-svítilnu, která se spíná náklonem nebo stolní lampu ve tvaru gigantické LED?

Epoxidové pryskyřice se dají také sehnat v různých barvách – čirá, jantarová, nefritová a další a po zatuhnutí mají velmi dobré mechanické vlastnosti. Ideální krytí pro projekty do nepříznivých podmínek…

Stavba větrné elektrárny

Co si takhle postavit větrnou elektrárnu? Nemusí to být nic velkého, stačí pár magnetů, namotat cívku a vyrobit lopatky…

Tak jednoduché to zase není, je potřeba vyřešit spoustu věcí především z konstrukčního původu, ale výsledek rozhodně stojí za to. Mezi kutily je stavba vlastní elektrárny tak zajímavé téma, že existuje dokonce i eshop specializovaný na větrnou energii a DIY – WindGenKits.com. A že není problém postavit i 1000W turbínu dokazuje článek DIY 1000 Watt Wind Turbine. Pro začátek stačí vyzkoušet i stolní elektrárničku, pak si vyzkoušet namotat vlastní civky a z nich vyrobit stator. A nakonec článek výroba vlastního alternátoru dokazuje, že lopatky lze vyrobit téměř ze všeho.

V českém jazyce existuje i kniha Malá větrná elektrárna a v roce 1984 dokonce vyšel návod v časopise Urob si sám.