Napětí krokových motorů

Dnes to bude spíše jen trocha teorie o krokových motorech. Jejich správné řízení je velká věda, zvláště když potřebujete dosáhnout velkých rychlostí. Naštěstí ale existuje množství již hotových řadičů, které se dají řídit dvěma signály z MCU a o zbytek se není třeba starat. I tak je ale potřeba znát alespoň základní teorii.

V následujícím textu vysvětlím jak je to s napájecím napětím krokových motorů, jelikož se na to hodně lidí ptá (hlavně v souvislosti s 3D tiskárnou RepRap). Pokračovat ve čtení „Napětí krokových motorů“

Výroba páskového mikrofonu

V dnešní inspiraci se podíváme do audio světa. Páskové mikrofony (ribbon microphone) jsou konstrukčně i principiálně velmi jednoduché – mezi dva magnety (dnes většinou neodymové) je umístěn tenký, např. hliníkový, pásek. Chvění pásku v elmag. poli magnetů způsobí vznik malého napětí. To je pak přes transformátor (poměr bývá 1:18 až 1:30) přivedeno k zesilovači.

Zní to jednoduše a může z toho být zajímavý projekt. Problémy se ale objeví v detailech – jak moc napnout pásek, jak široký bude, zkonstruovat vlastní trafo nebo raději koupit hotové, jak to celé konstrukčně vymyslet? Toto všechno a ještě více ovlivní výslednou kvalitu zvuku. S trochou trpělivosti a času se ale dá vyrobit i velmi kvalitní kus, viz video níže.

Za tento tip děkuji Rasťovi S.

Více IO pinů pro váš projekt

Pokud chcee řídit desítky LED nebo krokových motorů, většinou narazíte na problém s počtem IO pinů v použitém mikrokontroléru. Jednou možností je použít jiný, větší typ mikrokontroléru. Druhým  zajímavějším řešením je použít posuvný registr nebo nějaký více sofistikovanější expandér.

V případě posuvného registru je vynikající kandidát čip 74HC595, který za necelých 10 korun poskytne 8 výstupních pinů navíc. K jeho řízení je potřeba 3 výstupních pinů na MCU. Hezký tutoriál o tomto čipu je The 74HC595 8 bit shift register.

Mnohem zajímavější možností je MCP23017. Je jen o pár korun dražší než 74HC595, ale poskytne 16 vstupně/výstupních pinů i s možností přerušení. Komunikace s MCU je po sběrnici I2C, na kterou lze připojit až 8 těchto expandérů.

Vznik a historie elektronek

Tuto esej o historii elektronek jsem původně psal do předmětu dějiny a filosofie techniky, kterou na FEKTu přednáší pan ThMgr. Milan Klapetek. Úkolem bylo sepsat krátkou, populárně-naučnou esej na libovolné téma z dějin techniky.

Bohužel jsem k dokončení textu neměl tolik času, kolik bych si přál, ale i tak bylo objevování informací zajímavé a populárně-naučný styl vyprávění jsem si nakonec užil. Byla to příjemná změna oproti diplomové práci, kde je potřeba každou informaci citovat a ověřovat z více zdrojů :)

Letopočty klíčových událostí berte s rezervou, odhadem tak ±3 roky. Například rok, ve kterém Edison sestrojil svou experimentální diodu je v různých zdrojích uváděn jako 1883 i 1885. Letopočty proto berte spíše jako orientační. Pokračovat ve čtení „Vznik a historie elektronek“

Reproduktor z papírového tácku

Princip reproduktoru je asi znám každému, co si tak jeden vyrobit z papíru? Neodymové magnety se dnes dají sehnat téměř na každém rohu (například ve starých harddiscích) a na cívku potřebujete jen pár metrů měděného lakovaného drátu. Mechanickou konstrukcí se můžete inspirovat ve vynikajícím článku How to Make a Paper Plate Speaker That Actually Works for Under $1. Autor zde používá papírové tácky a výsledek je více než funkční.

Další jednoduchou variací může být reproduktor s planární cívkou v článku Duct Tape Speakers a nebo pokud vás omrzí klasické membránové reproduktory, můžete se pustit do výroby elektrického oblouku, který za správných podmínek může hrát!

Za tento tip děkuji Petrovi K.