Více IO pinů pro váš projekt

Pokud chcee řídit desítky LED nebo krokových motorů, většinou narazíte na problém s počtem IO pinů v použitém mikrokontroléru. Jednou možností je použít jiný, větší typ mikrokontroléru. Druhým  zajímavějším řešením je použít posuvný registr nebo nějaký více sofistikovanější expandér.

V případě posuvného registru je vynikající kandidát čip 74HC595, který za necelých 10 korun poskytne 8 výstupních pinů navíc. K jeho řízení je potřeba 3 výstupních pinů na MCU. Hezký tutoriál o tomto čipu je The 74HC595 8 bit shift register.

Mnohem zajímavější možností je MCP23017. Je jen o pár korun dražší než 74HC595, ale poskytne 16 vstupně/výstupních pinů i s možností přerušení. Komunikace s MCU je po sběrnici I2C, na kterou lze připojit až 8 těchto expandérů.

Modernizace historického rádia

Dnešní moderní výrobky mívají jednu nevýhodu. Jejich digitální uživatelské rozhraní je mnohdy neintuitivní, těžkopádné a je potřeba si na něj zvykat. Co takhle využít staré dobré analogové knoflíky, čudlíky, potenciometry a ručkové ukazatele?

Hezký projekt, za kterým stojí Dominic Buchstaller, ukazuje jak ze starého šasi elektronkového rádia vytvořit moderní hudební přehrávač. A výsledek rozhodně stojí za to! Rádio se ovládá původními pružinovými přepínači a stanice (playlisty načítané buď z NAS serveru nebo SD karty) se ladí otočným potenciometrem. Během ladění je mezi playlisty slyšet šum, stejně jako tomu bývalo u AM rádií.

Uvnitř běží Raspberry PI, které se stará o high level funkcionalitu (SSH, ALSA, Wifi připojení, výstup na reproduktory, …) a o analogové rozhraní se stará Arduino.

Podobných projektů se určitě dá vymyslet velké množství. Co takhle předělat starý telefon s otočným číselníkem a masivním sluchátkem na VoIP telefon?

Epoxidová pryskyřice a elektronika

Elektronický obvod lze považovat za dokončený v okamžiku, kdy je zabudován do hezké krabičky. Proč se ale spokojit s univerzální plastovou krabičkou, když si můžete jednoduše vyrobit vlastní formu a celý obvod zalét do epoxidové pryskyřice.

Návod Crystal cMoy Free Form Headphone Amplifier přehledně ukazuje jak na výrobu formy a samotné odlévání. Také je to hezká ukázka toho, že součástky nemusíte za každou cenu skrývat. A co takhle jednoúčelové těžítko-svítilnu, která se spíná náklonem nebo stolní lampu ve tvaru gigantické LED?

Epoxidové pryskyřice se dají také sehnat v různých barvách – čirá, jantarová, nefritová a další a po zatuhnutí mají velmi dobré mechanické vlastnosti. Ideální krytí pro projekty do nepříznivých podmínek…

Stavba větrné elektrárny

Co si takhle postavit větrnou elektrárnu? Nemusí to být nic velkého, stačí pár magnetů, namotat cívku a vyrobit lopatky…

Tak jednoduché to zase není, je potřeba vyřešit spoustu věcí především z konstrukčního původu, ale výsledek rozhodně stojí za to. Mezi kutily je stavba vlastní elektrárny tak zajímavé téma, že existuje dokonce i eshop specializovaný na větrnou energii a DIY – WindGenKits.com. A že není problém postavit i 1000W turbínu dokazuje článek DIY 1000 Watt Wind Turbine. Pro začátek stačí vyzkoušet i stolní elektrárničku, pak si vyzkoušet namotat vlastní civky a z nich vyrobit stator. A nakonec článek výroba vlastního alternátoru dokazuje, že lopatky lze vyrobit téměř ze všeho.

V českém jazyce existuje i kniha Malá větrná elektrárna a v roce 1984 dokonce vyšel návod v časopise Urob si sám.

Příjem dat z meteostanice

Stavba meteorologické stanice je zajímavý projekt pro začátečníky i pokročilé. Postavit funkční a přesnou stanici, která bude zaznamenávat teplotu, vlhkost, tlak i rychlost větru nemusí být tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Co na to ale jít z druhé strany?

Existuje velké množství domácích meteorologických stanic, které přenáší data uživateli bezdrátově. Většinou pracují na frekvenci 433 MHz, ale neumí data nijak dlouhodobě zaznamenávat. Pokud umíte programovat MCU, pak není problém tento nedostatek opravit! Článek Weather Station Receiver obsahuje informace a zdrojové kódy pro Arduino, využívající bezdrátový přijímač na 433 MHz (a na eBay naleznete další moduly). Dalším zdrojem inspirace může být Arduino Wireless Weather Station & Web Server a Weather Station Project.

Nejzajímavější část bude dekódovat a porozumět protokolu, kterým komunikuje meteostanice…