-
Stavba RepRapu
Stavba našeho RepRapu pokročila do stádia, kdy hlavní konstrukce stojí, elektronika funguje a již jsme připraveni tisknout (momentálně dokončujeme trysku a extruder). V tomto článku se chci podělit o zkušenosti ze stavby RepRapu verze Prusa i3. V textu nehledejte vyčerpávající popis, spíše se jedná o checklist věcí, které jsou potřeba a pár postřehů ze samotné
-
Monitorování včelích úlů
Jelikož se stavba RepRapu malinko zasekla a stále čekám až dorazí některé poslední části, začal jsem se více věnovat projektu, který mám v hlavě již od začátku roku ale teprve až začátkem prázdnin jsem se dostal k jeho realizaci. Cílem projektu je monitorovat parametry včelích úlů v reálném čase. O co jde a v jakém
-
Elektronika pro RepRap
Minule jsem popisoval stavbu elektroniky Gen7 pro 3D tiskárnu RepRap. Gen7 je nejdůležitější část, na které běží firmware (interpret G-kódu a řadiče motorů). V tomto textu popíšu další elektronické části, které jsou ke stavbě potřeba – půjdeme od zdroje až po motory.
-
Elektronika Gen7 pro RepRap
Projekt 3D tiskárny RepRap sleduji už delší dobu, ale teprve nedávno jsem se konečně rozhodl si ji postavit. Pokud se o RepRap zajímáte nebo jste již nějaký postavili, pak víte co to je a jak celý projekt vypadá. Jestli o RepRapu slyšíte poprvé, tak jen stručně – RepRap je open-source hardware projekt, který si klade za
-
Napětí krokových motorů
Dnes to bude spíše jen trocha teorie o krokových motorech. Jejich správné řízení je velká věda, zvláště když potřebujete dosáhnout velkých rychlostí. Naštěstí ale existuje množství již hotových řadičů, které se dají řídit dvěma signály z MCU a o zbytek se není třeba starat. I tak je ale potřeba znát alespoň základní teorii. V následujícím
-
Vznik a historie elektronek
Tuto esej o historii elektronek jsem původně psal do předmětu dějiny a filosofie techniky, kterou na FEKTu přednáší pan ThMgr. Milan Klapetek. Úkolem bylo sepsat krátkou, populárně-naučnou esej na libovolné téma z dějin techniky. Bohužel jsem k dokončení textu neměl tolik času, kolik bych si přál, ale i tak bylo objevování informací zajímavé a populárně-naučný
-
Kapesní zdroj 5V/500mA
V únoru jsem tady stručně popisoval funkci měničů DC/DC. V článku jsem zmínil zajímavý projekt Minty Boost, tedy jednoduchý zdroj s DC měničem na dvě tužkové AA baterie. O podobném zdroji jsem uvažoval již delší dobu, a Minty Boost byla konečně ta správná motivace. V tomto článku představím svoje řešení.
-
Diodový synchronní usměrňovač
Tento text je přepisem přednášky z nedávno proběhlé konference a popisuje zapojení diodového synchronního usměrňovače. Dle mého názoru spadá synchronní usměrňovač mezi určitou skupinu elektronických obvodů, kterou bych označil jako „elegantní elektronika“ – jedná se o relativně jednoduchý obvod umožňující nejen měření velikosti slabého signálu, ale také jeho fáze.
-
DC/DC měniče
Měnič DC/DC je obecně jakýkoliv obvod, který mění (zvyšuje i snižuje) velikost vstupního napětí. To znamená, že mezi ně patří i lineární stabilizátory jako je LM317 nebo L7805. Ty dokáží vstupní napětí pouze snižovat, jsou levné, jednoduché na použití, ale mají malou účinnost. V tomto textu bych se chtěl zaměřit na spínané DC/DC měniče, které
-
Laboratorní zdroje
Tento článek bude oddychové zamyšlení nad laboratorními zdroji v amatérské dílně (slovem amatér mám na mysli člověka, kterého elektronika neživí a bere ji pouze jako koníček). Laboratorní zdroj je nejdůležitější vybavení v dílně a pravděpodobně i jedna z mála věcí, kterou si pokročilejší bastlíři navrhují a staví sami. Na Internetu lze nalézt desítky různých zapojení,
µArt.cz
Author: Vlastimil Slinták
HAM callsign: OK5VAS